Již zcela archívní záležitost

15. srpna 2010 v 14:50 | Blondýna neboli TuCnY |  Mluvení do zdi
Rušit? Och nikoli ..
Tento blog skutečně zručit nejde. Ano,s tačilo by jen zadat heslo, pak odkliknout , Ano, chci zrušit blog´ a pak na e-mailu zadat jednoduchou adresu, ale ne, rušit se nebude ..
Je to až příliš vzpomínek, na mé ustavičné blábolení o všem možném, vzpomínek na momentky, úsměvné obrázky a články, pokusy o dokonalý kabát blogu, ach ano, má začínající grafika se dopracovala téměř k dokonalosti začátečníka ..
 .. vzpomínky na Suesinu ustavičnou ignoraci ..
.. krásné chvíle to byly. Ale byly.

the end


Konec?
Ano, dalo by se tomu říkat i konec, avšak ..
 .. konec s pokračováním.
Když jsem ve své šesté třídě tento blog zakládala, netušila jsem jak skončí, byla jsem ráda, že ho mám. Měl být společný, se Sue, ta tu však přidala nanejvýš deset článků, kdežto já stovky. Měsíce se táhly, má gramatika se zlepšovala, začala jsem psát úctyhodně, grafika se dala do pořádku, blog vcelku ušel. Pak však přišly další blogy a já měla moc práce a tento blog upadl do zapomnění.
 .. a tak se to táhlo, jako soudní proces, jako nudný den, opřadené planými nadějemi, že možná a co kdyby, až to doplulo sem.
Ne, rušit skutečně ne, na to je tady zachováno až moc vzpomínek a článků. Nyní bych vás ráda uvítala v novém Archívu zapomenutých dní.
archív

Promiň mi, Sue, že jsem ti o ničem neřekla a vše dokončila sama.
Promiňte mi, Spřátelené Blogy, že jsem si mysleli, že máte stabilní SB, a já vás takto zklamala .
Promiň mi, blogu, že tě takto zbaběle opouštím a jmenuju tě v Archív.
Promiňte mi, vy všichni, že jsem neunesla tíhu tohoto blogu.
 .. ale snad chápete.
sorry
Loučím se s tebou, webe, ale snad ne navždy.
Možná se ještě jednou potkáme, až procitnu a uvědomím si, že blbost je drahá a nakládat si na svá bedra příliž mnoho povinností, je k ničemu, když to nezvládneš.
Možná sem budu přidávat nějaké ty obrázky, u kterých se zasměju, články, které pozvednou koutky rtů nahoru.
Ale kdo ví ..

Adieu la prochaine fois
Tak zase příště ..
Vaše TuCnY

P.S. : Kdo bys e přece jen někdy ještě rád setkal s melancholickým psaním životem znuděné TuCnY, najde ji
zde.